Československý vojenský řád Bílého lva „Za vítězství“ – historie a vývoj

Založení a účel vyznamenání

Československý vojenský řád Bílého lva „Za vítězství“ (1945) byl nejvyšším československým vojenským vyznamenáním období druhé světové války. Vznikl 9. února 1945 rozhodnutím československé exilové vlády v Londýně se souhlasem prezidenta Edvarda Beneše.

bf53cc1c-a04c-4211-977c-024d17eab807

Účelem založení tohoto řádu bylo ocenit mimořádné vojenské zásluhy o československý stát a jeho vítězství ve druhé světové válce, a to jak u československých občanů, tak u příslušníků spojeneckých armád

Řád byl tedy založen na sklonku války jako zvláštní ocenění za přínos k vítězství nad nacistickým Německem a obnově Československa.

Tvůrcem podoby vyznamenání byl pplk. Václav Havelský, důstojník čs. zahraniční armády ve Velké Británii pověřený návrhem nových řádů. Návrh byl realizován renomovanou britskou firmou Spink & Son Ltd. London

První exempláře byly vyrobeny v Londýně, později po osvobození Československa vyráběla insignie firma Karnet & Kyselý v Praze
Od počátku se jednalo o výjimečný řád, který měl být nošen na uniformě i civilním oděvu před všemi ostatními řády a medailemi, dokonce i před (starším) Řádem Bílého lva
 

Tím se zdůrazňovala jeho mimořádná důležitost coby symbolu vítězství Československa ve válce.

Udílení a historický kontext

Řád Bílého lva „Za vítězství“ byl propůjčován za hrdinství a velitelské úspěchy v bojích druhé světové války

Uděloval jej prezident republiky na návrh vlády, a to jak československým válečným hrdinům, tak významným představitelům spojeneckých armád. Historický kontext udílení spadá do období osvobození Československa v roce 1945 a bezprostředných poválečných let, kdy byly tímto řádem dekorovány desítky osobností za jejich podíl na porážce nacismu. Mezi nositeli byli například českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík (účastníci atentátu na Reinharda Heydricha), stejně jako vrchní velitelé spojenců – sovětský maršál Georgij Žukov, americký generál Dwight D. Eisenhower, britský polní maršál Bernard Montgomery či generál George S. Patton

Řád tak symbolicky spojoval domácí odboj s mezinárodní koalicí, která přinesla Československu svobodu.

Vyznamenání se udělovalo především v letech 1945–1947, kdy probíhala poválečná ocenění. Po nástupu komunistického režimu v únoru 1948 došlo ke změnám v systému vyznamenání a udělování řádu „Za vítězství“ fakticky ustalo. Ještě roku 1946 byly řádové stanovy potvrzeny Národním shromážděním a v roce 1948 byl řád legislativně upraven novou vládou

nicméně jeho další propůjčování bylo omezeno jen na výjimečné případy. Řád „Za vítězství“ zůstal historicky spjat zejména s druhou světovou válkou a stal se trvalou připomínkou hrdinství válečné generace.

Podoba a symbolika vyznamenání

27c7632e-f208-4f26-a183-87ddfc55c311
Vyobrazení řádu: nahoře řádový kříž (III. stupeň) na stuze, dole řádová hvězda (I. nebo II. stupeň) s medailonem „Za vítězství“.

Samotné insignie řádu Bílého lva „Za vítězství“ nesou bohatou symboliku odkazující na československou státnost i vítězný boj. Hlavním znakem je stříbrný dvojocasý lev z malého státního znaku, který dominuje středu vyznamenání

 

Tento lev je tradičním symbolem českých zemí a reprezentuje statečnost národa a obnovenou svrchovanost Československa. Lev je umístěn na podkladu z granátově červeného smaltu (červená barva symbolizuje krev prolitou v boji a národní barvy). Kolem lva obepíná středový medailon smaltovaný kruh s modrofialovým pozadím a nápisem „ZA VÍTĚZSTVÍ“

Toto heslo jednoznačně vyjadřuje účel řádu – za vítězství ve válce, a odlišuje ho od původního prvorepublikového hesla „Pravda vítězí“. Ve spodní části medailonu pod nápisem jsou navíc zkřížené mečekteré zdůrazňují vojenský charakter vyznamenání. Dva zkřížené meče jsou obecně uznávaným heraldickým symbolem ozbrojeného boje a odvahy; v kontextu řádu připomínají ozbrojený odpor proti nepříteli a vítězství dosažené se zbraní v ruce.

Řádová hvězda (dekorační hvězda nošená na prsou) má tvar osmicípé paprskovité hvězdy o průměru 58 mm

Paprsky hvězdy jsou stříbrné, leskle vyzařující – symbolizují lesk slávy vítězů a odkazují na záři nové svobody. Tento tvar hvězdy navazuje na insignie původního Řádu Bílého lva a inspirován byl i sovětskými vojenskými řády (např. řád Suvorova), které pro nejvyšší vyznamenání rovněž využívaly výrazné hvězdovité odznaky

Na zadní straně hvězdy je umístěn medailon s monogramem „ČSR“ (Československá republika) podložený vavřínovou snítkou, symbolem vítězství

Spojení národního znaku lva, válečného hesla a mečů, hvězdy a vavřínu dává dohromady komplexní symbol: vítězný boj československého národa za svobodu.

Je pozoruhodné, že řád „Za vítězství“ byl jako jediné československé válečné vyznamenání ražen z drahého kovu – stříbra

To podtrhuje jeho výjimečnost. Celkové barevné provedení (červený smalt, stříbrný lev a meče, modrofialový kruh) zároveň ladí s národní trikolórou (červená, modrá, bílá) a povyšuje estetickou hodnotu řádu, který je často hodnocen jako jedno z nejkrásnějších československých vyznamenání

 

Třídy a varianty řádu

Řád Bílého lva „Za vítězství“ byl koncipován jako pětistupňový řád mimořádné povahy. Struktura řádu zahrnovala dvě nejvyšší třídy ve formě hvězdy, třetí třídu v podobě kříže a čtvrtou a pátou třídu jako medaile

 

Konkrétně existovaly následující stupně vyznamenání:

  • I. třída – Zlatá hvězda řádu: Řádová hvězda I. stupně, totožná s popsanou osmicípou hvězdou, avšak s pozlaceným mezikružím kolem lva a pozlacenými meči

    Tato hvězda se nosila na pravé straně hrudi a na uniformě se její příslušnost vyjadřovala stužkou s miniaturou zlaté hvězdy

     

    I. stupeň byl určen pro nejvyšší velitele a vůdčí osobnosti odboje (např. zahraniční generálové).

  • II. třída – Stříbrná hvězda řádu: Stejná osmicípá hvězda, ale provedení mezikruží s nápisem Za vítězství a zkřížených mečů je stříbrné (nepozlacené)

     

    Jinak design odpovídá I. třídě. K II. stupni příslušela stužka s miniaturou stříbrné hvězdy

     

    Tento stupeň byl udílen např. vyšším důstojníkům a významným bojovníkům za osvobození.

  • III. třída – Řádový kříž: Odznak ve tvaru tzv. tlapatého kříže (s rozšířenými konci ramen zakončenými kuličkami) pokrytého na obou stranách tmavě červeným smaltem

     

    Uprostřed kříže je kulatý medailon – zmenšenina medailonu hvězdy se lvem a heslem Za vítězství

     

    Kříž se nosil na prsou zavěšený na široké červené stuze s bílými okraji (40 mm) podobné vzhledem stuze Československého válečného kříže

     
     

    Na rubu kříže je v medailonu zlatý monogram ČSR a kolem něj heslo „Pravda vítězí

     

    – tradiční prvorepublikové motto, které tak doplňuje válečné heslo na líci.

  • IV. třída – Zlatá medaile řádu: Kulatá medaile o průměru 26,5 mm ražená ze stříbra, pozlacená

     
     

    Na aversu medaile je opět motiv lva, nápisu Za vítězství a mečů převzatý ze středového medailonu hvězdy

     

    Nápis je ve spodní části oddělen od mečů dvěma malými pěticípými hvězdičkami

     

    Revers medaile nese monogram ČSR a heslo „Pravda vítězí“ doplněné lipovou ratolestí (národní symbol)

     

    Medaile byla zavěšena na stejné šarlatově červené stuze s bílými pruhy a na její stužce se nosila miniatura medaile

  • V. třída – Stříbrná medaile řádu: Stejná medaile jako IV. stupeň, liší se pouze úpravou kovu – medaile V. třídy byla v přirozené stříbrné barvě (matně stříbrná) bez zlacení

    I k této medaili náleží identická červenobílá stuha, lišící se jen stříbrnou miniaturou medaile na stužce.

Tato netradiční struktura (hvězdy, kříž, medaile) byla poněkud nelogická z hlediska klasické faleristiky – první dva stupně tvořily pouze náprsní hvězdy, třetí stupeň představoval velký dekorativní kříž (velikostí odpovídající spíše komandérskému kříži) a poslední dva stupně byly „jen“ medaile

 

ChatGPT Image 28. 3. 2025 11_02_09

 

Smyslem však bylo vyzdvihnout prestiž nejvyšších tříd (hvězdy) pro skutečně výjimečné osobnosti, zatímco nižší stupně umožnily ocenit i širší okruh zasloužilých bojovníků. Všechny stupně řádu používaly jednotné výtvarné prvky (lev, heslo, meče, barvy), čímž se zaručovala provázanost napříč třídami.

Poválečný vývoj a proměny řádu

Řád Bílého lva „Za vítězství“ byl pevně spjat s událostmi druhé světové války, a tomu odpovídá i jeho další osud po roce 1945. V obnoveném poválečném Československu roku 1946 byl tento vojenský řád potvrzen zákonnou normou jako součást systému státních vyznamenání

Po únoru 1948 však nová komunistická moc provedla reorganizaci vyznamenání – válečná motta a symboly vítězství nad nacismem ustoupily do pozadí, zatímco do popředí se dostala vyznamenání spojená s budováním socialismu. Řád „Za vítězství“ byl formálně začleněn do řádového systému, ale jeho udílení prakticky ustalo. Roku 1961 došlo k obnovení udělování Řádu Bílého lva (podle nových řádových pravidel ČSSR), avšak bez vojenských variant a bez nižších stupňů medailí

Nové statuty již nepočítaly se stupni se zkříženými meči ani s heslem „Za vítězství“ – namísto toho se vrátilo tradiční motto „Pravda vítězí“ a řád existoval nadále hlavně pro mírové zásluhy.

Fakticky tak vojenský řád „Za vítězství“ zůstal omezen na veteránské vzpomínky a sbírky. Po sametové revoluci 1989 a zániku ČSSR byl řád jako celek (Řád Bílého lva) v 90. letech opět transformován – v České republice od 1994 opět existuje Řád Bílého lva jako nejvyšší státní vyznamenání, ovšem již bez zvláštního dodatku „Za vítězství“, který náležel jedinečně období druhé světové války.

Shrnutí: Československý vojenský řád Bílého lva „Za vítězství“ představuje významnou historickou památku na vítězství ve druhé světové válce a na hrdinství těch, kteří se o ně zasloužili. Svým založením v roce 1945 reagoval na potřebu náležitě vyznamenat klíčové osobnosti válečného úsilí. Udílen byl v krátkém, ale intenzivním období osvobození, a to včetně mnoha zahraničních spojenců, čímž propojil Československo se světovým bojem proti fašismu. Jeho výtvarné zpracování spojilo národní symbol lva s válečnými motivy (meče, hvězda, vítězné heslo) a dalo vzniknout jednomu z nejhodnotnějších vyznamenání československé historie

Dnes je řád „Za vítězství“ připomínán především v historiografii a sběratelství, neboť jako samostatný řád zanikl s proměnami politických poměrů po roce 1948. Jeho historický a symbolický význam však přetrvává jako připomínka vítězství nad nacismem a pocty těm, kdo se o svobodu zasloužili.

Literatura a zdroje: Československé zákony a archivní materiály k řádu; publikace o faleristice (V. Měřička, V. Pulec aj.); webové stránky věnované řádům a vyznamenáním

 Informace byly čerpány z archivních dokumentů československé exilové vlády (1945), zákonů Národního shromáždění ČSR (1946, 1948), odborné literatury o faleristice (zejména Václav Měřička – Československá vyznamenání, Vladimír Pulec – Řády a vyznamenání), z historických studií publikovaných v časopise Historie a vojenství a na webových stránkách věnujících se faleristice a vojenské historii: např. valka.cz, faleristika.info, vhu.cz, militaria.cz a sběratelských portálů jako sberatel.com. Doplněno o katalogy výrobců insignií (Spink & Son Ltd., Karnet & Kyselý) a digitální zdroje Národní knihovny ČR.
 ChatGPT Image 28. 3. 2025 10_49_05