1 hodnocení

Vyznamenání 2. Paradesantní Brigády v SSSR

Oceněte vojenské hrdiny z minulosti tím, že přidáte do své sbírky toto výjimečné vyznamenání 2. Paradesantní brigády. Toto vyznamenání je významnou připomínkou hrdinství a odvahy paradesantních vojáků, kteří odvážně a statečně chránili naši zemi v mnoha konfliktech a operacích.

 

Skladem (>5 ks)
Kód: FEMM1
590 Kč 590 Kč / 1 ks
Doprava
Doprava
zdarma pro větší objednávky
Top kvalita
Top kvalita
Vybíráme pro vás ty nejkvalitnější repliky

Druhé foto vzato z knihy od Jiřího Šolce - Padáky nad Slovenskem - "Připraveni do akce - Důstojníci 1: praporu 2. čs. pdb. Stojící zleva: por. Šlávka, npor. Jakab, kpt. Uchytil, por. Syrovátka, npor. Cholvád. Sedící zleva: rtm. Ogurčák, npor. Pivoluska. Proskurov 1944"

Oceněte vojenské hrdiny z minulosti tím, že přidáte do své sbírky toto výjimečné vyznamenání 2. Paradesantní brigády. Toto vyznamenání je významnou připomínkou hrdinství a odvahy paradesantních vojáků, kteří odvážně a statečně chránili naši zemi v mnoha konfliktech a operacích.

2. československá samostatná paradesantní brigáda vznikla za druhé světové války v Sovětském svazu jako československá bojová jednotka složená zejména ze slovenských vojáků, kteří tvořili 70 % příslušníků jednotky. Češi tvořili jen 14 %. Celkový počet příslušníků jednotky se pohyboval mezi 2000 a 3000 muži.

Koncem roku 1942 se začala projevovat nespokojenost mezi vojáky samostatného Slovenského státu, jejichž jednotky jako spojenci Německa bojovaly proti Sovětskému svazu. Již v dřívějším období docházelo k ojedinělým přeběhnutím Slováků do sovětského zajetí, ale situace se začala podstatně měnit díky československé vojenské misi v SSSR, která se o slovenské vojáky zajímala už od roku 1941a která vyvíjela úsilí, aby mohlo dojít k přechodům celých jednotek, z nichž by se mohly doplnit československé vojenské síly na východní frontě. Mezi samotnými Slováky, zejména nižšími důstojníky a vojáky se prohlubovala nespokojenost s dalším vedením války i s vražděním Ukrajinců Němci, kterého byli svědky v místech svého působení. A tak již od počátku roku 1943 docházelo k přeběhnutí celých vojenských jednotek do sovětského zajetí nebo k ukrajinským partyzánským oddílům. Od května 1943 působil v brigádě Saburova na Ukrajině oddíl padesáti šesti Slováků pod velením kpt. Jána Nálepky.

Na konci roku 1943 v oblasti Melitopole se při překvapivém průlomu podařilo Sovětům zajmout 2 000 mužů z řad 1. slovenské pěší divize. Slovenští vojáci odmítali dále bojovat po německém boku. Slováci byli soustředěni v zajateckém táboře č. 82. v Usmani, kde se prohlásili za Pluk slovenských dobrovolníků. Delegace této jednotky se setkala s prezidentem E. Benešem při jeho návštěvě SSSR, přičemž mu předala žádost o přijetí do čs. zahraniční armády. Za této situace bylo v Moskvě 28. prosince 1943 na jednání sovětských a československých vojenských zástupců rozhodnuto, že z tohoto pluku bude utvořena 2. československá paradesantní brigáda (pdb), která se bude účastnit připravovaného povstání na Slovensku.

Ve dnech 10. a 11. ledna dojely vlaky s příslušníky čs. náhradního praporu z Buzuluku, ze kterého bylo ke 2. brigádě přemístěno 658 vojáků schopných paravýcviku.Oficiálně jednotka vznikla 19. ledna 1944. V polovině ledna odjeli vojáci do výcvikového střediska ve městě Jefremov. Vzhledem k nedostatku důstojníků byli k jednotce povoláváni i Češi, zejména důstojníci z Velké Británie, kteří však museli projít anabází výběru z důvodu politického přesvědčení. K 31. lednu 1944 měla budoucí parabrigáda 2714 mužů z toho 60 důstojníků a 4 rotmistry.V počátečním stádiu tvorby brigády byl z příslušníků paradesantní brigády vyčleněn útvar pro Zvláštní úkoly v síle 106 mužů. Velitelem byl jmenován škpt. Jozef Knop. Ještě v polovině února bylo do sestavy 1. čs. brigády nutno vrátit 255, především zdravotně neschopných mužů. Již 8. dubna bylo provedeno taktické cvičení s vysazením za účasti vojensko-politické delegace a delegace polské armády. Brigáda byla uznána bojeschopnou a byla jí předána bojová zástava. Velitelem brigády byl jmenován plukovník Vladimír Přikryl. 

Jednotka se skládala ze 70 % Slováků, 15 % Zakarpatských Ukrajinců, 14 % Čechů a 1 % příslušníků ostatních národností. Vzhledem ke ztrátám, které utrpěla 1. čs. samostatná brigáda bylo uvažováno, že paradesantní brigáda bude rozpuštěna a bude sloužit jako zdroj záloh. Díky náboru volyňských Čechů do čs. armády však k tomuto nedošlo, právě naopak. Jednotky 2. čs. pdb, které byly přesunuty do Proskurova, se rozrostly o příchozí volyňské Čechy. (WIKIPEDIA)

Neváhejte se na cokoliv zeptat!

nádherná replika

 

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: