Železný kříž 1914

Železný kříž (známý také jako Eisernes Kreuz nebo EK) je vojenské vyznamenání založené pruským králem Fridrichem Vilémem III. v březnu 1813, které se obvykle uděluje vojákům nebo civilistům za výkon vojenských funkcí.

Friedrichova zesnulá manželka královna Luisa byla první osobou, která toto vyznamenání (posmrtně) obdržela. Rekonvalescentní medaile byla udělována během prusko-francouzské války (EK 1870), první světové války (EK 1914) a druhé světové války (EK 1939, znovu zavedena s přidanou svastikou uprostřed).

Císař Vilém II. znovu udělil Železný kříž 5. srpna 1914, na začátku první světové války. Velkokříž byl určen pro vyšší generály pruské nebo (později) německé armády. Železný kříž 1. třídy a Železný kříž 2. třídy byly udělovány bez ohledu na hodnost.

Návrh Železného kříže 1914Provedení symbolu kříže je černé s bílým nebo stříbrným obrysem, což je odvozeno od křížového patentu Teutonského řádu, který byl někdy od 13. století používán rytíři.

Stuha byla černá se dvěma tenkými bílými pruhy, barvami Pruska. Železný kříž 1. třídy používal na zadní straně medaile kolíček nebo šroubovací sloupky a nosil se na levé straně uniformy vyznamenaného, stejně jako původní verze z roku 1813. Velkokříž byl zavěšen na stuze na krku a 2. třída na stuze na hrudi.

Během první světové války bylo uděleno přibližně 218 000 EKI, 5 196 000 EKII a 13 000 nebojových EKII.